RECENZE:
TENET – BLOCKBUSTER JAKO UMĚLECKÁ FORMA
Tenet, dlouho očekávaný autorský film Christophera Nolana, byl zahalen tajemstvím od samého prvopočátku a nyní odhalil svou pravou tvář. Mohl tento film vůbec naplnit veškerá očekávání po tolika odkladech? Na Tenet se spousta kin po celém světě dívá jako na spasitele, který drží jejich osud v hrsti, pravdou ale je, že jejich osud mají v rukou především diváci a jejich ochota do kin zavítat navzdory omezením spojených se stále trvající koronavirovou krizí. Sám Christopher Nolan často apeluje na důležitost sledování filmů na velkých plátnech kin, nejde však jen o prázdná slova. Jeho filmy jako Dunkerk (2017) nebo Interstellar (2014), natočené primárně IMAX kamerami, jsou důkazem této potřeby. Tenet je jeho zatím nejambicióznějším projektem a těžko by se hledal film, který vyžaduje velké plátno více. Jméno Christophera Nolana se v posledních letech stalo synonymem pro velkofilmy, které diváka nejen pohltí, ale na rozdíl od své konkurence nutí také k zamyšlení.
Nolanova schopnost vytvořit napětí a propracovaný děj je v Tenetu dotažena k dokonalosti. Jeho dnes už notorické hrátky s časem v předchozí tvorbě retrospektivně působí jako příprava na tento film. Jenže čím více zdokonaluje svůj režijní styl, tím více jsou viditelné i jeho nedostatky. Hlavní bezejmenný Protagonista filmu John David Washington (BlacKkKlansman) postrádá jakoukoliv motivaci ke svým činům a je spíše jakousi figurkou, která nás provádí precizně zkonstruovaným dějovým labyrintem. Robert Pattinson (Maják) ve vedlejší roli přináší nezbytné odlehčení, zatímco Elizabeth Debicki (Vdovy) se (jak už to u ženských postav v Nolanových filmech bývá) stává obětí své role ve skládačce příběhu. Obsazené ústřední trio naštěstí vyzařuje takové charisma, které povznáší i dialog tvořený převážně expozicí. Hodinky tikají v obou směrech a na rozvíjení postav nezbývá čas, jejich činy, stejně jako charakterizace, jsou podřízeny něčemu vyššímu. Tenet své nedostatky štědře oplácí nevídanou podívanou, ve které kombinuje popcornovou zábavu s hodinou kvantové fyziky.
Preciznost, s kterou je film natočen, připomíná tvorbu filmařů z dob, kdy byl film dílem režiséra a jeho týmu, nikoliv pouze prostředkem studií k vydělávání peněz. Natáčení probíhalo po celém světě s minimálním využitím CGI. Výsledkem je hmatatelné prostředí, které působí skutečně a autenticky. Pomocnou rukou jsou také poutavé kompozice kameramana Hoyte van Hoytema (Ona) doplněné hlasitými tóny skladatele Ludwiga Göranssona (The Mandalorian). Jak už napovídal palindromický název i samotné ukázky, mnoho scén se odehrává navzájem inverzně a při jejich sledování jde člověku hlava kolem. O to obdivuhodnější je způsob jejich realizace, ke kterému přispěla svým střihem Jennifer Lame (Frances Ha). Výsledkem spolupráce mistrů svého oboru je velkolepá podívaná, jejíž unikátnost předčí nedostatky. Nezáleží na tom, zda divák pochopí fungování zákonu entropie, jde o adrenalin jím vyvolaný. Při sledování Tenetu se budete cítit jako na horské dráze a to hlavní, co ve vás zanechá je vzpomínka na tento pocit.
ZHODNOCENÍ
Vzhledem k resumé Christophera Nolana už publikum ví, co od jeho filmů očekávat. Jeho popularita v očích široké veřejnosti mu umožňuje operovat s téměř neomezeným rozpočtem a kreativní volností. Robert Pattinson tvrdí, že „Ten film už ani víc Nolanovský být nemůže“ a v mnohém má pravdu, dobrém i špatném. Tenet slibuje strhující zážitek na velkém plátně a přesně tím je. Jestli dokáže zaplnit prázdná sedadla většiny kin a resuscitovat ekonomiku filmového průmyslu, kdo ví, ale lepšího kandidáta by bylo těžké najít. Spousta lidí bude postrádat motivaci u hlavního Protagonisty. Je ale nutná jiná motivace než chtít zachránit svět? Lidskost, která postavám chybí, působí v kontextu filmu jako něco, čeho se hrdinové dobrovolně vzdali pro dobro ostatních. V dnešní pesimistické době je představa lepší budoucnosti možná větší sci-fi než cestování časem, přesto za ni lidé bojují, nejen ve filmovém světě.
TENET
Režie: Christopher Nolan
Scénář: Christopher Nolan
Kamera: Hoyte van Hoytema
Hudba: Ludwig Göransson
Hrají: John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Aaron Taylor-Johnson, Michael Caine, Clémence Poésy, Dimple Kapadia, Himesh Patel
napsal Lukáš Bejček
@lucasbejcek
MOBILE LAYOUT
RECENZE:
TENET – BLOCKBUSTER JAKO UMĚLECKÁ FORMA
Tenet, dlouho očekávaný autorský film Christophera Nolana, byl zahalen tajemstvím od samého prvopočátku a nyní odhalil svou pravou tvář. Mohl tento film vůbec naplnit veškerá očekávání po tolika odkladech? Na Tenet se spousta kin po celém světě dívá jako na spasitele, který drží jejich osud v hrsti, pravdou ale je, že jejich osud mají v rukou především diváci a jejich ochota do kin zavítat navzdory omezením spojených se stále trvající koronavirovou krizí. Sám Christopher Nolan často apeluje na důležitost sledování filmů na velkých plátnech kin, nejde však jen o prázdná slova. Jeho filmy jako Dunkerk (2017) nebo Interstellar (2014), natočené primárně IMAX kamerami, jsou důkazem této potřeby. Tenet je jeho zatím nejambicióznějším projektem a těžko by se hledal film, který vyžaduje velké plátno více. Jméno Christophera Nolana se v posledních letech stalo synonymem pro velkofilmy, které diváka nejen pohltí, ale na rozdíl od své konkurence nutí také k zamyšlení.
Nolanova schopnost vytvořit napětí a propracovaný děj je v Tenetu dotažena k dokonalosti. Jeho dnes už notorické hrátky s časem v předchozí tvorbě retrospektivně působí jako příprava na tento film. Jenže čím více zdokonaluje svůj režijní styl, tím více jsou viditelné i jeho nedostatky. Hlavní bezejmenný Protagonista filmu John David Washington (BlacKkKlansman) postrádá jakoukoliv motivaci ke svým činům a je spíše jakousi figurkou, která nás provádí precizně zkonstruovaným dějovým labyrintem. Robert Pattinson (Maják) ve vedlejší roli přináší nezbytné odlehčení, zatímco Elizabeth Debicki (Vdovy) se (jak už to u ženských postav v Nolanových filmech bývá) stává obětí své role ve skládačce příběhu. Obsazené ústřední trio naštěstí vyzařuje takové charisma, které povznáší i dialog tvořený převážně expozicí. Hodinky tikají v obou směrech a na rozvíjení postav nezbývá čas, jejich činy, stejně jako charakterizace, jsou podřízeny něčemu vyššímu. Tenet své nedostatky štědře oplácí nevídanou podívanou, ve které kombinuje popcornovou zábavu s hodinou kvantové fyziky.
Preciznost, s kterou je film natočen, připomíná tvorbu filmařů z dob, kdy byl film dílem režiséra a jeho týmu, nikoliv pouze prostředkem studií k vydělávání peněz. Natáčení probíhalo po celém světě s minimálním využitím CGI. Výsledkem je hmatatelné prostředí, které působí skutečně a autenticky. Pomocnou rukou jsou také poutavé kompozice kameramana Hoyte van Hoytema (Ona) doplněné hlasitými tóny skladatele Ludwiga Göranssona (The Mandalorian). Jak už napovídal palindromický název i samotné ukázky, mnoho scén se odehrává navzájem inverzně a při jejich sledování jde člověku hlava kolem. O to obdivuhodnější je způsob jejich realizace, ke kterému přispěla svým střihem Jennifer Lame (Frances Ha). Výsledkem spolupráce mistrů svého oboru je velkolepá podívaná, jejíž unikátnost předčí nedostatky. Nezáleží na tom, zda divák pochopí fungování zákonu entropie, jde o adrenalin jím vyvolaný. Při sledování Tenetu se budete cítit jako na horské dráze a to hlavní, co ve vás zanechá je vzpomínka na tento pocit.
ZHODNOCENÍ
Vzhledem k resumé Christophera Nolana už publikum ví, co od jeho filmů očekávat. Jeho popularita v očích široké veřejnosti mu umožňuje operovat s téměř neomezeným rozpočtem a kreativní volností. Robert Pattinson tvrdí, že „Ten film už ani víc Nolanovský být nemůže“ a v mnohém má pravdu, dobrém i špatném. Tenet slibuje strhující zážitek na velkém plátně a přesně tím je. Jestli dokáže zaplnit prázdná sedadla většiny kin a resuscitovat ekonomiku filmového průmyslu, kdo ví, ale lepšího kandidáta by bylo těžké najít. Spousta lidí bude postrádat motivaci u hlavního Protagonisty. Je ale nutná jiná motivace než chtít zachránit svět? Lidskost, která postavám chybí, působí v kontextu filmu jako něco, čeho se hrdinové dobrovolně vzdali pro dobro ostatních. V dnešní pesimistické době je představa lepší budoucnosti možná větší sci-fi než cestování časem, přesto za ni lidé bojují, nejen ve filmovém světě.
napsal Lukáš Bejček
@lucasbejcek
Share to:
ČTĚTE DALŠÍ RECENZE:
ANNETTE
Po bezmála dekádě přichází vždy provokující a svérázný francouzský režisér Leos Carax s novým filmem. Dlouho očekávaný muzikál Annette představuje Adama Drivera…
SLUŽEBNÍCI
Snímek se odehrává v roce 1980, kdy komunisté sedí na Hradě a dole pod ním se dva slovenští mladící Jura a Michal chystají…
GRETA
Greta Thunberg, švédská aktivistka a zastánkyně okamžité akce proti globálnímu oteplování, teprve nedávno oslavila své osmnácté…